Deep Imagery: cesta k sobě, která jde přes obrazy, ne přes slova

Deep Imagery není klasická metoda tradiční čínské medicíny, ale do celostního pojetí péče, se kterým pracuji, zapadá velmi přirozeně. Zdraví se přece netýká jen těla, ale i mysli, emocí a vnitřního prožívání. A právě tady má Deep Imagery své přirozené místo. Jde o práci s vnitřními obrazy a podvědomím, která vede k hlubšímu sebepoznání a aktivaci vlastních sebeuzdravovacích zdrojů psychiky.

Samotná metoda byla rozvíjena E. S. Gallegosem a v některých prostředích se objevuje pod názvem Personal Totem Pole Process nebo hlubinná imaginace. Oficiální výcviky ji popisují jako aktivní práci s hlubokou imaginací. České materiály vysvětlují, že jde o přístup zaměřený nejprve na tělo, pocity a emoce, a teprve potom na rozumové pochopení. To je důležitá nuance: nejde o přemýšlení o sobě, ale o zkušenostní setkání s tím, co se uvnitř člověka opravdu děje.

V praxi může být Deep Imagery cenné pro lidi, kteří procházejí náročným obdobím, vracejí se jim staré emoční vzorce, cítí v těle dlouhodobé napětí nebo potřebují bezpečněji uchopit to, co se jim děje uvnitř. U příbuzných metod vedené imaginace existují systematické přehledy naznačující přínos při úzkosti a u některých forem chronické bolesti. U samotného Deep Imagery je ale poctivé říct, že jde víc o zkušenostně-seberozvojovou práci než o metodu s robustní klinickou evidencí pro konkrétní diagnózy.

Na Deep Imagery je krásné to, že nejde proti člověku silou. České materiály k metodě zdůrazňují opatrnost a hluboký respekt, a to je přesně přístup, který má u této práce smysl. Někdy nepřinese rychlou úlevu, ale hlubší posun v tom, jak člověk rozumí sobě, svému tělu a svým emocím. A právě to bývá u některých životních témat změna, která vydrží déle než okamžité utišení příznaku.